Posbíráno ze všech mých blogů:
LS 2009/2010
Hlášky profesorů:
Didaktika Matematiky 3 pro Střední školy:
* A co když jsme derivace ještě nebrali? "V podstatě počítáme také nějaké extrémy, ale nemluvíme o nich."
Fyzika Pevných Látek
* "Tedy ne dál, ale jakoby blíž."
* Po přepočítávání vzorce, přičemž třída odpadla už před půl hodinou: "Dejme tomu, že tohle je dobře. Uvidíme, co se stane dál."
Geometrie 2 pro Střední školy
* "Jsou dvě takové... jedno důležité... celá skupina zobrazení."
* "Tak a teď budeme dělat něco jiného, nebo se z toho... zamotám ještě víc."
Numerické Metody
* "Ne jenom řešením rovnic živ jest člověk."
Pedagogická Diagnostika
* "Dospívání je infekční nemoc, která přejde."
* "Už malé dítě vám nakreslí hlavonožce."
* O obrázkovém testu: "Angličané jsou strašně konzervativní a už ty postavy nemožně oblékli."
Poruchy Chování
* "Tento seminář bude především praktický."
* O koláži na téma moje budoucnost: "Kdybych se zeptal vysokoškoláků, tak by tam ty zámky a vily určitě neměli. Ne z pedagogické fakulty."
* "Buď s ní chce chodit, nebo jí chce ubližovat, to je dost jedno..."
Teoretická Fyzika 4 (Termodynamika a Statistická fyzika)
* "Oni nám tam napíšou to R velké, aby nás, kteří jsme vzdělaní, to mátlo."
* "dU ku dV je... skleróza..."
* "Existuje taková hezká mnemotechnická pomůcka, ale já jsem jí bohužel zapomněl."
* "Udělali maličký Carnotův cyklíček."
* "Já teď ty fáze očísluju, třeba takhle: A, B, C."
* "Mikrokanonické rozdělení pochopí i malé dítě. Kanonické už je trochu složitější a grandkanonické nepochopí... ani velké dítě."
* "Ten binec je homogenní."
* "Vůbec nechci, abyste mi rozuměli..."
* "Jak popelka přebírala, tak šla proti entropii."
Hlášky Studentů:
* O numerických metodách: "Je to jediný předmět v povinně volitelném bloku..."
* "Uklidíme to per partes."
* "Já musím v půl běžet na praxi." "Jo to já musím taky v půl. Na oběd."
* O bimetalech na DFY2: "V tý žehličce je krásně slyšet to cvaknutí, čím to je?" "Pojistka."
* "9 krát 241, kolik to je? Ééé..." "e to určitě není."
* "Nechcete rozsvítit?" "My chceme domů."
* "Hele ta tvoje teorie vůbec nefunguje." "Co?" "Počkej, počkej... Funguje."
ZS 2009/2010
Didaktika Matematiky pro SŠ 2
* "'Formální stránka je to, co mi zbylo ze školy poté, co jsem zapomněl vše, co jsem se naučil.' Co tím mohl myslet?" "Diplom."
* "V praxi je to k ničemu, ale matematik je nadšen, protože to má naprosto přesné."
* "To je průšvih!" "Tos pos*al..." "Co?" "Smazals to mokrou houbou..." (pan 'ktor Leischner nemá rád, když se tabule maže čímkoli mimo suchého hadru)
* "Teď má každá škola úplně jinou úroveň... Nebo některé mají stejnou, která za nic nestojí."
Logika
* "To zapomeneme až příští hodinu."
Pedagogická Psychologie
* (Technik přinesl projektor, o který oba vyučující válčili přes půl semestru) "Nemusel jste paní docentku moc přemlouvat?" "Ne, ona tam není."
* "Jsou dvousetstránkový teorie zabývající se rozdílem mezi stresem a distresem, ale my se prostě budeme zabývat tím stresem. Který je distres."
* "Může na té univerzitě dělat cokoliv... Včetně učení."
Praktikum Školních Pokusů 1
* "Půlku semestru má Tesař, ten má takový obecný kecy, a druhou já, já mám ty kecy konkrétní."
Principy Měřících Přístrojů
* "Dvanáct parametrů? To je málo, musíme si ještě nějaké vymyslet."
* "Kdybyste bruslili, surfovali, nebo jinak klouzali po internetu..."
* (Sor Hucek si stěžuje, že nemohl zaparkovat) "Musíš počkat, až bude po válce míň lidí."
* "Ikdyž si to napíšete všechno, je tam spousta věcí k zapomenutí."
* "Možná vám přivedu živý převodník na ukázku."
* "Žádný, podotýkám ŽÁDNÝ... Ikdyž dneska už by to mohla být pravda."
* "Vezmu chleba, vrazim ho do reaktoru..."
SolidWorks 1
* "Tady je mechanizace, nejdelší budova, aby mohli do šesti učeben zajet s kombajnem až k tabuli."
* (Do telefonu) "Učím, ale to nevadí, co potřebuješ?"
Teoretická Fyzika 3
* "To (fí) není žádná slušná funkce. Je to Diracova delta-funkce."
* "Ten skalární součin musí mít ty vlastnosti, které jsem teď smazal."
* "Všimněte si jedné věci - tedy, zatím si nevšímejte ničeho."
* "Tak a teď zapneme magnetické pole." "Zzzmm..."
* "To je všechno, jen mi dovolte 3 minuty na závěr."
* "No tak to je kočka... Tahle teda vypadá zase jako kůň..."
Základy Pedagogiky
* "Mám na pískovišti dva s lopatičkou, jeden z nich ten písek občas i ochutnává. A jednomu z nich se říká předškolák, a druhému geolog."
* "Pokud vám ta jména nic neříkají, jsme na dobré cestě."
LS 2008/09
DIMS1:
* Student: "Tohle, co jsem si převedl sem, si převedu zase tam."
DISŠ:
* Sudent: "Všichni technici jsou mimo."
"Jak? Nejsou tam, nebo jsou mimo?"
GEOS2:
* "Zrušíme tu řeku. Jako matematici si to můžeme dovolit."
* "Vznikne lomená čára ABCD, která může zobrazovat i různé zvrhlosti."
* "Budeme sestavovat naší matematickou olympiádu v Maďarsku, protože přátele ze Slovenska to vyjde levněji."
MAN4:
* "Kdo už to má? ... Dobře, kdo z těch, co to dělá poprvné, už to má?"
* "Pane kolego, myslete. Hlavou."
* "Ten výsledek berte s rezervou."
* "Bude to jediné rozumné kritérium, které budeme brát."
* Sekretářka: "Omlouvám se, že tě ruším..."
"To nevadí, stejně jsem chtěla napsat něco jiného."
* "Principiálně víme, že to určit jde, na základě vlastností, které nemáte."
OSVS:
* "Povídám povídám pohádku..."
* "Jak se chová každý slušný šílenec."
PRE:
* Studentka: "Zapojili jsme to dobře, ale ono je to špatně."
TFY2:
* "My teď věnujeme několik hodin tomu, abychom tuto jednoduchou záležitost zkomplikovali."
* "To znáte, když se opalujete, taky chcete, aby ten vektor S a sluneční paprsky byly rovnoběžný."
* "Máme tady dvě intenzity: jednu elektrickou, a druhou divnou."
* "Tady se tím nechci zdržovat, nechme to až na zkoušku."
* "To zamnutí rukou vypadá asi takhle: E=E0cos(wt-k.r), B=B0cos(wt-k.r)."
* "Mám to dobře? No to je jedno, já to stejně řešit nebudu."
* "Země ubíhá rychlostí -v směrem k oknu."
* "Je vidět, že skončíme dřív, měl jsem přijít později."
* "Dáme si příklad, ale nebudeme ho řešit."
* "Pivo je spojité, ale čepují ho po kvantech."
Zobrazují se příspěvky se štítkempsychologie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempsychologie. Zobrazit všechny příspěvky
středa 15. června 2011
pondělí 16. května 2011
Matfyzácké perličky JU LS 2010/2011
Tento semestr byl na hlášky tak plodný, že to už nemůžu vydržet a musím ty nejlepší picky postnout už teď. Je ale pravděpodobné, že se ještě během těch posledních 14 dní něco objeví...
Úvodem: "Tak si tu uděláme nějakou zábavu. Na kytaru sice hrát neumím, ale něco vymyslíme."
Něco pro případné nedorozumění: "Nejasnost druhého druhu je, když studentovi není jasné, co mu není jasné."
Teorie množin v učitelské praxi: "Podle axiomu výběru lze každou množinu dobře uspořádat, tedy i množinu těchto slajdů."
Zásobníková metoda ve školní praxi: "Tohle je ten zásobník těch dětí a tohle ta fronta v jídelně..."
... a dodatek o školním výletě: "Tohle je počet možností, jak se ty děti můžou na těch postelích zpermutovat."
První poznatek o společnosti: "V roce 89 někdo prohlásil, že se budeme všichni milovat, prodávat párky v rohlíku, a vůbec si nebudem lhát."
Druhý poznatek o společnosti: "Vývoj člověka je prý ve spirále, ale když jí dáte nulové stoupání, máte vlastně kruh."
Třetí poznatek o společnosti: "Komunismus byl týden v Táboře. Nejdřív to tam ti mecenáši nanosili do kašny, a pak to ten zbytek rozkrad."
Zákon kolejní kuchyně: "My bychom potřebovali, aby dno toho hrnce bylo absolutně černé těleso. Což se občas stává..."
Dodatek pro labužníky: "Otáčení čokoládou je komutativní."
Čím se zabývá praktický fyzik: "Utáhne manželka radlici?" (výpočet) "Asi ne, to by musela být pořádná."
O Youngově modulu pružnosti: "To E jste si nazývali podle nějakýho chlapa."
O roli telepatie v matematice: "Myslel jsem 8, řek jsem 6 a mělo to být 12."
Errata všech matematických skript do r. 2012: "Studenti si zkusí doma. To je stará informace, to už studenti nedělaj."
Jedna svatá pravda: "Statistika je přesná věda o nepřesných věcech."
Nejlepší matematická metoda: "ATV metoda; ATV ... aby to vyšlo."
... A je jí vůbec potřeba? "Jestli to půjde tímhle tempem, bude se maturitní vysvědčení vydávat zároveň s rodnám listem."
Pochvala referátu: "To vypadá, že jste tu kapitolu i četl."
O vztahu matematiky a společenských věd: "U čtyřstěnu jsou všechny stěny rovnoprávné, žijí v nějakém tom komunismu."
O vztahu matematiky a ekonomie: "Tyto stránky jsou dělaný pro studenty ekonomický fakulty, což jsou lidi matematikou absolutně nedotčený."
Když profesor rozdává studentům bonbóny... "Každý student by si měl z přednášky něco odnést."
Náhodné rozdělení v praxi: "Dejte trojku, ta je horší. Ne jedničku. Trojku! ... Vždyť ono je to stejný..."
Matematická pravda: "Když vy říkáte že Adam je lepší, a vy že Boris je lepší, tak já vám řeknu, že nejvýše jeden z vás má pravdu."
Fyzikální pravda: "Fyzika je výborná, všechno známe, všechno víme, ale praktický příklad tím nejde vyřešit."
Dodatek k fyzikální pravdě: "Všechno co vám vykládám není pravda."
Didaktická pravda: "Mám takovou perfektní přípravu, legrace bude, že to nepřečtu."
Čím se zabývá moderní aplikovaná fyzika: "Plivnu do moře a ve 100 kubících vody ten flusanec najdu."
... a jak to funguje? "Ty přístroje jsem postavil tři. Jeden extra rychlej, druhej, se kterym se dalo měřit..."
A závěrem psychologův přístup k fyzice:
Studentka: "Například vůbec nechápu, proč jsme ve škole museli měřit kyvy."
Profesor po krátké odmlce: "Pro mě je kivi to co se jí..."
EDIT: Na před-předposlední hodině jsem ulovil ještě toto:
Něco k objemu dlaně: "Vezměme rozum do hrsti, tam se nám snad vejde, ne?"
Matematicko-pedagogická úměra: "Začneme o něco dřív, souhlasíte? A skončíme o to dýl."
Loučení: "Děkuji za pozornost a těším se s vámi - s některými i víckrát - na shledanou."
Úvodem: "Tak si tu uděláme nějakou zábavu. Na kytaru sice hrát neumím, ale něco vymyslíme."
Něco pro případné nedorozumění: "Nejasnost druhého druhu je, když studentovi není jasné, co mu není jasné."
Teorie množin v učitelské praxi: "Podle axiomu výběru lze každou množinu dobře uspořádat, tedy i množinu těchto slajdů."
Zásobníková metoda ve školní praxi: "Tohle je ten zásobník těch dětí a tohle ta fronta v jídelně..."
... a dodatek o školním výletě: "Tohle je počet možností, jak se ty děti můžou na těch postelích zpermutovat."
První poznatek o společnosti: "V roce 89 někdo prohlásil, že se budeme všichni milovat, prodávat párky v rohlíku, a vůbec si nebudem lhát."
Druhý poznatek o společnosti: "Vývoj člověka je prý ve spirále, ale když jí dáte nulové stoupání, máte vlastně kruh."
Třetí poznatek o společnosti: "Komunismus byl týden v Táboře. Nejdřív to tam ti mecenáši nanosili do kašny, a pak to ten zbytek rozkrad."
Zákon kolejní kuchyně: "My bychom potřebovali, aby dno toho hrnce bylo absolutně černé těleso. Což se občas stává..."
Dodatek pro labužníky: "Otáčení čokoládou je komutativní."
Čím se zabývá praktický fyzik: "Utáhne manželka radlici?" (výpočet) "Asi ne, to by musela být pořádná."
O Youngově modulu pružnosti: "To E jste si nazývali podle nějakýho chlapa."
O roli telepatie v matematice: "Myslel jsem 8, řek jsem 6 a mělo to být 12."
Errata všech matematických skript do r. 2012: "Studenti si zkusí doma. To je stará informace, to už studenti nedělaj."
Jedna svatá pravda: "Statistika je přesná věda o nepřesných věcech."
Nejlepší matematická metoda: "ATV metoda; ATV ... aby to vyšlo."
... A je jí vůbec potřeba? "Jestli to půjde tímhle tempem, bude se maturitní vysvědčení vydávat zároveň s rodnám listem."
Pochvala referátu: "To vypadá, že jste tu kapitolu i četl."
O vztahu matematiky a společenských věd: "U čtyřstěnu jsou všechny stěny rovnoprávné, žijí v nějakém tom komunismu."
O vztahu matematiky a ekonomie: "Tyto stránky jsou dělaný pro studenty ekonomický fakulty, což jsou lidi matematikou absolutně nedotčený."
Když profesor rozdává studentům bonbóny... "Každý student by si měl z přednášky něco odnést."
Náhodné rozdělení v praxi: "Dejte trojku, ta je horší. Ne jedničku. Trojku! ... Vždyť ono je to stejný..."
Matematická pravda: "Když vy říkáte že Adam je lepší, a vy že Boris je lepší, tak já vám řeknu, že nejvýše jeden z vás má pravdu."
Fyzikální pravda: "Fyzika je výborná, všechno známe, všechno víme, ale praktický příklad tím nejde vyřešit."
Dodatek k fyzikální pravdě: "Všechno co vám vykládám není pravda."
Didaktická pravda: "Mám takovou perfektní přípravu, legrace bude, že to nepřečtu."
Čím se zabývá moderní aplikovaná fyzika: "Plivnu do moře a ve 100 kubících vody ten flusanec najdu."
... a jak to funguje? "Ty přístroje jsem postavil tři. Jeden extra rychlej, druhej, se kterym se dalo měřit..."
A závěrem psychologův přístup k fyzice:
Studentka: "Například vůbec nechápu, proč jsme ve škole museli měřit kyvy."
Profesor po krátké odmlce: "Pro mě je kivi to co se jí..."
EDIT: Na před-předposlední hodině jsem ulovil ještě toto:
Něco k objemu dlaně: "Vezměme rozum do hrsti, tam se nám snad vejde, ne?"
Matematicko-pedagogická úměra: "Začneme o něco dřív, souhlasíte? A skončíme o to dýl."
Loučení: "Děkuji za pozornost a těším se s vámi - s některými i víckrát - na shledanou."
středa 6. dubna 2011
Slovy Neslovy
Jistě znáte to, že nějakých 80 - 90% komunikace mezi lidmi je tvořeno neverbální, tedy ne-slovní složkou. Není divu, však jsme se vyvinuli ze zvířat, která i k poměrně složitým komunikacím slova nepotřebují. Jenže to platí pro komunikaci s člověkem, co stojí někde s vámi, vidí vás a slyší. Jinak bude vnímána komunikace po telefonu, kdy protějška slyšíte, ale nevidíte, a zas jinak skrz sklo, kde je tomu naopak. A nejhorší možnou verzí je psaná forma. Ta ruční ještě jde, leccos může napovědět písmo. Ale co ta digitální?
Digitální komunikace nabízí jedinou možnost zosobnění: slova. Všechno ostatní je standardizované. Ve většině případů nemůžete líbesbríf vykudrlinkovat nebo si nějakým jiným způsobem vylít duši do písma samotného, leda byste snad ve stavu krajního rozhořčení psali morseovkou.
Když mně poprvé ještě na starý mobil Nokia 3210 přišla zpráva obsahující matoucí skupinu znaků ":o)" neřekl jsem si WTF, to jsem tehdá taky neznal, ale jednoduše mi trvalo hodnou chvíli ji rozluštit. Novější technologie to už dělaly samy - zobrazovaly "smajlíky."
Emotikony: jev poměrně nadužívaný a proklínaný, jsou úplně všude - už prosakují i do univerzitní korespondence! - a jasně svědčí o lidské potřebě "polidštit" stroje. Dáváte člověku na druhé straně drátu nějakou představu v jakém duchu se konverzace nese, případně že pro jeho poslední výrok nenalézáte vhodný slovní výraz, jen ten obličejový.
Rozšířením emotikon je jistá skupina výrazů, které jsou buď ustálenými zkratkami (slavné LOL pro "Laughs out Loud" nebo ROFL pro "Rolls On the Floor Laughing;" více Wiki), případně popis činností často uvozovaný speciálními znaky, nejčastěji *, () nebo +. Příklad - *faints,* (cheer), +gets shot.+ Co já vím jsou nejrozšířenější hvězdičky, závorky používá Skype při vypnutých emotikonách a + nahrazuje * tam, kde text uzavřený v hvězdičkách chat přepisuje jako tučný.
I v digitální éře zůstává potřeba dát své pocity najevo i jinak než jenom slovy (což může taky souviset s tím, že jazykový kód internetové generace táhne do všech pekel, ale tohle měl být optimistický článek). To že k tomu vznikla celá škála "neslov" je přirozené - otázkou zůstává, zda jde o mutaci výhodnou či chorobnou.
Tuto otázku (ve štěpené podobě) bych rád předložil čtenářům: Používáte v digitální komunikaci emotikony a zkratky? Jak moc? Myslíte, že to má dopad na vaše čtenáře? A na vás samotné?
Digitální komunikace nabízí jedinou možnost zosobnění: slova. Všechno ostatní je standardizované. Ve většině případů nemůžete líbesbríf vykudrlinkovat nebo si nějakým jiným způsobem vylít duši do písma samotného, leda byste snad ve stavu krajního rozhořčení psali morseovkou.
Když mně poprvé ještě na starý mobil Nokia 3210 přišla zpráva obsahující matoucí skupinu znaků ":o)" neřekl jsem si WTF, to jsem tehdá taky neznal, ale jednoduše mi trvalo hodnou chvíli ji rozluštit. Novější technologie to už dělaly samy - zobrazovaly "smajlíky."
Emotikony: jev poměrně nadužívaný a proklínaný, jsou úplně všude - už prosakují i do univerzitní korespondence! - a jasně svědčí o lidské potřebě "polidštit" stroje. Dáváte člověku na druhé straně drátu nějakou představu v jakém duchu se konverzace nese, případně že pro jeho poslední výrok nenalézáte vhodný slovní výraz, jen ten obličejový.
Rozšířením emotikon je jistá skupina výrazů, které jsou buď ustálenými zkratkami (slavné LOL pro "Laughs out Loud" nebo ROFL pro "Rolls On the Floor Laughing;" více Wiki), případně popis činností často uvozovaný speciálními znaky, nejčastěji *, () nebo +. Příklad - *faints,* (cheer), +gets shot.+ Co já vím jsou nejrozšířenější hvězdičky, závorky používá Skype při vypnutých emotikonách a + nahrazuje * tam, kde text uzavřený v hvězdičkách chat přepisuje jako tučný.
I v digitální éře zůstává potřeba dát své pocity najevo i jinak než jenom slovy (což může taky souviset s tím, že jazykový kód internetové generace táhne do všech pekel, ale tohle měl být optimistický článek). To že k tomu vznikla celá škála "neslov" je přirozené - otázkou zůstává, zda jde o mutaci výhodnou či chorobnou.
Tuto otázku (ve štěpené podobě) bych rád předložil čtenářům: Používáte v digitální komunikaci emotikony a zkratky? Jak moc? Myslíte, že to má dopad na vaše čtenáře? A na vás samotné?
středa 23. února 2011
Hlasová a řečová výchova: Sbírka sebereflexí
Toto je vlastně takový druh domácího úkolu (jehož plnění je podmínkou pro získání zápočtu) pro předmět Hlasová a Řečová Výchova (HRV) který jsem si zapsal tady na univerzitě. Protože jde ale o celkem zajímavé věci, respektive věci co nikoho nezajímají ale já je tu stejně sděluji... Inu, je zjevné, že je sem vypíšu.
Hodina první: 22. 2. 2011
Náplň: Dechová cvičení, projektivní dotazník, dotazníky sebehodnocení a vlastního hlasového hodnocení.
Dechová cvičení jsou zajímavá věc. Člověku přijdou hloupá, možná dětinská, zvláště je-li jejich součástí vyluzování nějakých zvuků. Jistou útěchou snad je, že ze sebe dělá blbce na pokyn někoho jiného a zároveň s několika dalšími lidmi. Já osobně nemám se zesměšňováním své osoby nejmenší problém. Navíc si pamatuji, že jsem podobné experimenty prováděl po jedné z hodin biologie, kde jsme probírali, kdo jak dýchá. Celkem podnětná věc k zamyšlení.
Psychologické dotazníky jsou úplně jiná věc, zejména když studuji obor, kde s nimi v jednom kuse přicházím do styku. Normální člověk je ohledně nich paranoidní tím normálním způsobem: musím se jevit dobře, ale co když test obsahuje otázky, kvůli kterým se projevím tak, že psycholog pozná, že lžu? Semi-odborník to má ještě horší: ví naprosto jistě, že test takové otázky obsahuje, ale neumí je poznat. Interpretuje některé znaky, ale jiné ho spolehlivě matou. Já v tomhle ohledu nakonec kolabuji k upřímnosti. Nebo k tomu, o čem věřím, že je upřímnost?
Co mě nejvíc dostalo byl hlasový dotazník. Pravda je, že v "běžné konverzaci," kterou jsme měli popsat, pořád existují dva extrémy. Buď běžně konverzuji se známými lidmi a můj hlas je takový, jaký jsem popsal. Nebo běžně konverzuji s cizími lidmi a hlasitost (možná ještě s několika dalšími faktory) jde do ztracena. První typ ale ve velké míře převládá, pročež jsem řekl co jsem řekl.
Hodina druhá: 1. 3. 2011
Náplň: Trocha teorie, dechová cvičení, cvičení bránice.
Do dneška jsem si myslel, že mám nekoordinované pohyby končetin. Po dnešku vím, že té koordinace zvládám ještě méně. Naučit se správně dýchat dokáže být solidní věda. Nicméně jsem motivován na všech těch věcech zapracovat, ovšem až o víkendu, kdy poklesne nebezpečí, že mě někdo nahlásí za rušení nočního klidu, případně si bude stěžovat, že na koleji straší.
P.S.: Mít učitelský hlas prý není kompliment....
Hodina třetí: 8. 3. 2011
Náplň: Cvičení dech-tělo, artikulace, hlasové cvičení.
Docela se začínám těšit, k čemu to všechno povede. Outsider by asi zkonstatoval, že dvě hodině trávíme víceméně blbinami, ale o tom to asi taky je: když se člověk nemusí rozptylovat tím, aby řekl něco inteligentního, může se víc soustředit na samotný hlasový projev.
Jediná výtka - při individuální práci nemá zbytek (byť malé skupiny) do čeho rýpnout. Teoreticky by molhi dělat předchozí činnosti, ale proč by, když je v tom nikdo nekoordinuje (ani jim to neřekne... toliko k dobrovolné aktivitě.) Takhle nejvýš upínají pozornost k tomu, co je zrovna aktivní, což tomu nemusí být příjemné.
Hodina čtvrtá: 15. 3. 2011
Náplň: Trocha teorie, cvičení dech-tělo, individuální práce
Vše pod kamerovým monitoringem. Neže by mi to vadilo, možná naopak, dokud se na to pak nebudu muset dívat. Každopádně únava. Nemohl jsem se moc soustředit. Což mi nakonec bylo řečeno že beztak nemám dělat. Jsem zvědav, k čemu to povede.
Hodina pátá: 22. 3. 2011
Náplň: Relaxace, trénink volacího hlasu
Opět monitorováno kamerou. Na mé straně opět lehká únava. Přesto se mi podařilo "temnit" a mnoho jiného, což (snad) bylo ke konci drobet zmírněno. Trochu mě překvapilo - a možná i, já nevím, zdeprimovalo, že "nejlepší hlas" mám docela vysoký. Je to trochu jinak, než si představuju, jinak než mi přijde že normálně mluvím, no - důvody to má. Ale jsou vzadu. Nemusím se jima zabývat, když to jde i jinak a ja to v pořádku.
Hodina šestá: 29. 3. 2011
Náplň: Dýchání, čtení textu (povídky), trénink "jůůů"
Předčítání. Miluju předčítání. Předčítám všechno včetně matematických textů. A co je trochu podraz, předčítanou povídku znám dobře (což je s podivem, ale pravda).
Při volání už celkem úspěšně ignoruji vše. Trochu vnímám co mám jak upravit, a pak konám. Uvidíme, jaký efekt to bude mít dlouhodobě.
Hodina sedmá: 19. 4. 2011
Náplň: hlasové cvičení vlastního výběru
Přijde mi neskutečně zvláštní, jak se při těchhle cvičeních používají jednou náhodná seskupení zvuků, jindy zcela konkrétní slova. Bez ohledu na to, že první skupinu nemám rád právě pro jejich náhodnost, nemůžu to dostat z hlavy. A když náš výcvik tedy probíhá v češtině, jak by vypadal v jiném jazyce? Každý jazyk zní jinak... pracují ti lidé jinak jen s mluvidly, nebo i s dechem?
Nějak při těchhle otázkách nestíhám sledovat sám sebe. Možná je to dobře, už si nějak nelámu hlavu s tím co a jak mám udělat, prostě nechávám věcem volný průběh a čekám, co ze mě vypadne.
Hodina devátá: 3. 5. 2011
Náplň: neznámá, na konci hlasové cvičení s gumou
Nadávky na náročnost příprav ke státnicím stranou, hlasová výchova nepotřebuje mozek. Tedy až na malé korekce tu a tam, jinak je přemýšlení vlastně spíš na přkážku. Důležitější je pracovat se zbytkem těla, zejména hrudní oblastí a napojenými končetinami, aby dech měl kam zalézt a odkud pak vyrazit.
Na druhou stranu soustředění se na dech je také dobré. Člověk se soustředí na něco co už dobře zná (jinak by tu asi nebyl), na něco z čeho získává energii, na něco s čím se do jisté míry dá manipulovat jako s jakýmsi "duchem" či "éterem." Zajímalo by mě, s čím přijdeme příště.
Hodina desátá: 10. 5. 2011
Náplň: přednáška na téma: transakční analýza.
Musím říct, že teoretické věci, zejména ty probírané po páté hodině odpoledne nejsou mojí silnou stránkou. Vlastně jsou mojí slabou stránkou. Nedělat si poznámky do mobilu a nemít po ruce internet, nepamatuji si ani téma hodiny. Navzdory tomu mi něco v hlavě utkvělo, byť pro to nedokážu najít praktické upotřebení. Zatím. Ale bojím se, že než na něco přijdu, zapomenu základy.
Hodina jedenáctá: 17. 5. 2011
Náplň: čtení, cvičení všeho možného.
Se čtením nemám problémy, ani když zároveň zahrnuje různé překrucování jazyka (řeči) či nějakou práci s ním. Dělám to i ve volném čase. Co nedělám rád jsou věci, které ... mají příliš vysoké nároky na to, co je jimi fakticky dosaženo. Hlas je jedna z těch věcí. Člověk se kvůli němu div nestaví na hlavu, takže když se někam dostane - pokud vůbec - je tak vyšťaven, že už to ani nevnímá.
Celková reflexe:
No tak NĚCO jsem se naučil. Vím že mám dýchat do břicha, nemám při sezení křížit nohy a vůbec takové ty věci provazující tělesno s duševnem, přičemž tímto zobecněním nechci říct, že jsou špatné. A možná ani očividné. Jen mě nepřekvapují. Co se hlasu týče, ten byl poučen že se nemusí nikam extra šponovat. Stejně jako celá osoba si užívá volnosti a jisté rovnováhy.
Možná spolu budem dále pracovat, a možná si u toho občas uvědomíme i nějaká ta pravidla, ale to druhé je celkem nepravděpodobné, protože já spíš přemýšlím nad tím co říkám, ne jak. A protože dokážu mluvit do aleluja, je nepravděpodobné, že bych o tom přemýšlel, když zrovna mlčím.
Jestli použiju něco z HRV ve výuce - asi ne, kdybych už dostal supl na hudebce, raději s žactvem rozeberu klavír.
Hodiny mi poskytly nějaký ten insight do toho jak tedy ty řečotvorné zvuky fungují, jaké jsou jejich účinky, a především ve mně vzbudily zájem o tématiku. Původně jsem velkou část svojí žákovské diagnostiky chtěl stavět na grafologii, ale ono je daleko víc způsobů jak poznat stav dlouhodobý i krátkodobý, takže je dobré mít nejen oči, ale i uši otevřené.
Toliko mé pocity.
Hodina první: 22. 2. 2011
Náplň: Dechová cvičení, projektivní dotazník, dotazníky sebehodnocení a vlastního hlasového hodnocení.
Dechová cvičení jsou zajímavá věc. Člověku přijdou hloupá, možná dětinská, zvláště je-li jejich součástí vyluzování nějakých zvuků. Jistou útěchou snad je, že ze sebe dělá blbce na pokyn někoho jiného a zároveň s několika dalšími lidmi. Já osobně nemám se zesměšňováním své osoby nejmenší problém. Navíc si pamatuji, že jsem podobné experimenty prováděl po jedné z hodin biologie, kde jsme probírali, kdo jak dýchá. Celkem podnětná věc k zamyšlení.
Psychologické dotazníky jsou úplně jiná věc, zejména když studuji obor, kde s nimi v jednom kuse přicházím do styku. Normální člověk je ohledně nich paranoidní tím normálním způsobem: musím se jevit dobře, ale co když test obsahuje otázky, kvůli kterým se projevím tak, že psycholog pozná, že lžu? Semi-odborník to má ještě horší: ví naprosto jistě, že test takové otázky obsahuje, ale neumí je poznat. Interpretuje některé znaky, ale jiné ho spolehlivě matou. Já v tomhle ohledu nakonec kolabuji k upřímnosti. Nebo k tomu, o čem věřím, že je upřímnost?
Co mě nejvíc dostalo byl hlasový dotazník. Pravda je, že v "běžné konverzaci," kterou jsme měli popsat, pořád existují dva extrémy. Buď běžně konverzuji se známými lidmi a můj hlas je takový, jaký jsem popsal. Nebo běžně konverzuji s cizími lidmi a hlasitost (možná ještě s několika dalšími faktory) jde do ztracena. První typ ale ve velké míře převládá, pročež jsem řekl co jsem řekl.
Hodina druhá: 1. 3. 2011
Náplň: Trocha teorie, dechová cvičení, cvičení bránice.
Do dneška jsem si myslel, že mám nekoordinované pohyby končetin. Po dnešku vím, že té koordinace zvládám ještě méně. Naučit se správně dýchat dokáže být solidní věda. Nicméně jsem motivován na všech těch věcech zapracovat, ovšem až o víkendu, kdy poklesne nebezpečí, že mě někdo nahlásí za rušení nočního klidu, případně si bude stěžovat, že na koleji straší.
P.S.: Mít učitelský hlas prý není kompliment....
Hodina třetí: 8. 3. 2011
Náplň: Cvičení dech-tělo, artikulace, hlasové cvičení.
Docela se začínám těšit, k čemu to všechno povede. Outsider by asi zkonstatoval, že dvě hodině trávíme víceméně blbinami, ale o tom to asi taky je: když se člověk nemusí rozptylovat tím, aby řekl něco inteligentního, může se víc soustředit na samotný hlasový projev.
Jediná výtka - při individuální práci nemá zbytek (byť malé skupiny) do čeho rýpnout. Teoreticky by molhi dělat předchozí činnosti, ale proč by, když je v tom nikdo nekoordinuje (ani jim to neřekne... toliko k dobrovolné aktivitě.) Takhle nejvýš upínají pozornost k tomu, co je zrovna aktivní, což tomu nemusí být příjemné.
Hodina čtvrtá: 15. 3. 2011
Náplň: Trocha teorie, cvičení dech-tělo, individuální práce
Vše pod kamerovým monitoringem. Neže by mi to vadilo, možná naopak, dokud se na to pak nebudu muset dívat. Každopádně únava. Nemohl jsem se moc soustředit. Což mi nakonec bylo řečeno že beztak nemám dělat. Jsem zvědav, k čemu to povede.
Hodina pátá: 22. 3. 2011
Náplň: Relaxace, trénink volacího hlasu
Opět monitorováno kamerou. Na mé straně opět lehká únava. Přesto se mi podařilo "temnit" a mnoho jiného, což (snad) bylo ke konci drobet zmírněno. Trochu mě překvapilo - a možná i, já nevím, zdeprimovalo, že "nejlepší hlas" mám docela vysoký. Je to trochu jinak, než si představuju, jinak než mi přijde že normálně mluvím, no - důvody to má. Ale jsou vzadu. Nemusím se jima zabývat, když to jde i jinak a ja to v pořádku.
Hodina šestá: 29. 3. 2011
Náplň: Dýchání, čtení textu (povídky), trénink "jůůů"
Předčítání. Miluju předčítání. Předčítám všechno včetně matematických textů. A co je trochu podraz, předčítanou povídku znám dobře (což je s podivem, ale pravda).
Při volání už celkem úspěšně ignoruji vše. Trochu vnímám co mám jak upravit, a pak konám. Uvidíme, jaký efekt to bude mít dlouhodobě.
Hodina sedmá: 19. 4. 2011
Náplň: hlasové cvičení vlastního výběru
Přijde mi neskutečně zvláštní, jak se při těchhle cvičeních používají jednou náhodná seskupení zvuků, jindy zcela konkrétní slova. Bez ohledu na to, že první skupinu nemám rád právě pro jejich náhodnost, nemůžu to dostat z hlavy. A když náš výcvik tedy probíhá v češtině, jak by vypadal v jiném jazyce? Každý jazyk zní jinak... pracují ti lidé jinak jen s mluvidly, nebo i s dechem?
Nějak při těchhle otázkách nestíhám sledovat sám sebe. Možná je to dobře, už si nějak nelámu hlavu s tím co a jak mám udělat, prostě nechávám věcem volný průběh a čekám, co ze mě vypadne.
Hodina devátá: 3. 5. 2011
Náplň: neznámá, na konci hlasové cvičení s gumou
Nadávky na náročnost příprav ke státnicím stranou, hlasová výchova nepotřebuje mozek. Tedy až na malé korekce tu a tam, jinak je přemýšlení vlastně spíš na přkážku. Důležitější je pracovat se zbytkem těla, zejména hrudní oblastí a napojenými končetinami, aby dech měl kam zalézt a odkud pak vyrazit.
Na druhou stranu soustředění se na dech je také dobré. Člověk se soustředí na něco co už dobře zná (jinak by tu asi nebyl), na něco z čeho získává energii, na něco s čím se do jisté míry dá manipulovat jako s jakýmsi "duchem" či "éterem." Zajímalo by mě, s čím přijdeme příště.
Hodina desátá: 10. 5. 2011
Náplň: přednáška na téma: transakční analýza.
Musím říct, že teoretické věci, zejména ty probírané po páté hodině odpoledne nejsou mojí silnou stránkou. Vlastně jsou mojí slabou stránkou. Nedělat si poznámky do mobilu a nemít po ruce internet, nepamatuji si ani téma hodiny. Navzdory tomu mi něco v hlavě utkvělo, byť pro to nedokážu najít praktické upotřebení. Zatím. Ale bojím se, že než na něco přijdu, zapomenu základy.
Hodina jedenáctá: 17. 5. 2011
Náplň: čtení, cvičení všeho možného.
Se čtením nemám problémy, ani když zároveň zahrnuje různé překrucování jazyka (řeči) či nějakou práci s ním. Dělám to i ve volném čase. Co nedělám rád jsou věci, které ... mají příliš vysoké nároky na to, co je jimi fakticky dosaženo. Hlas je jedna z těch věcí. Člověk se kvůli němu div nestaví na hlavu, takže když se někam dostane - pokud vůbec - je tak vyšťaven, že už to ani nevnímá.
Celková reflexe:
No tak NĚCO jsem se naučil. Vím že mám dýchat do břicha, nemám při sezení křížit nohy a vůbec takové ty věci provazující tělesno s duševnem, přičemž tímto zobecněním nechci říct, že jsou špatné. A možná ani očividné. Jen mě nepřekvapují. Co se hlasu týče, ten byl poučen že se nemusí nikam extra šponovat. Stejně jako celá osoba si užívá volnosti a jisté rovnováhy.
Možná spolu budem dále pracovat, a možná si u toho občas uvědomíme i nějaká ta pravidla, ale to druhé je celkem nepravděpodobné, protože já spíš přemýšlím nad tím co říkám, ne jak. A protože dokážu mluvit do aleluja, je nepravděpodobné, že bych o tom přemýšlel, když zrovna mlčím.
Jestli použiju něco z HRV ve výuce - asi ne, kdybych už dostal supl na hudebce, raději s žactvem rozeberu klavír.
Hodiny mi poskytly nějaký ten insight do toho jak tedy ty řečotvorné zvuky fungují, jaké jsou jejich účinky, a především ve mně vzbudily zájem o tématiku. Původně jsem velkou část svojí žákovské diagnostiky chtěl stavět na grafologii, ale ono je daleko víc způsobů jak poznat stav dlouhodobý i krátkodobý, takže je dobré mít nejen oči, ale i uši otevřené.
Toliko mé pocity.
středa 24. listopadu 2010
Psychologické hrátky
Další várka drobných testíků, na kterých si můžete vyzkoušet, co jste (vy a všichni vaši známí) zač. Tyto jsou velmi jednoduché a rychlé, stihli jsme oba včetně diskuse během posledních deseti minut dnešního semináře PGSS:
Testík 1 - Zadání
Do jednoho obrázku během 1 minuty načrtněte: slunce, hory, dům a hada.
Testík 2 - Zadání
MM MD
----------------------------------
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ |P| ~ ~ ~ ~
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
----------------------------------
M1 M2
K "obrázku" nahoře se váže následující příběh: Žila byla na břehu řeky Mladá Dívka (MD), které se velmi líbil Muž 1 (M1) z protějšího břehu. Jí samotné se družil Muž 2 (M2). Dívka se rozhodla pro Muže 1 a šla za Převozníkem (P), aby ji k němu dopravil.
"Samozřejmě že tě převezu," odpověděl Převozník, "dáš-li mi všechno co máš."
Dívka nevěděla, co si s takovým přístupem počít, pročež šla za Moudrým Mužem (MM).
"Mohu ti poradit jen to, abys své rozhodnutí dobře zvážila. Svůj osud ovšem musíš vzít do rukou ty sama," řekl jí ten.
Dívka tedy nakonec poslechla srdce, dala všechen svůj majetek Převozníkovi a vyrazila za Mužem 1. Ten ji přijal a nějaký čas spolu byli šťastni - ovšem jen do té doby, než si on našel jinou.
Dívka z toho byla zničená a vydala se hledat pochopení u Muže 2, o němž věděla, že ji kdysi měl rád. Ten se ale cítil zrazen a její zoufalé city odmítnul. Šla tedy za převozníkem, aby ji převezl domů, ale jeho odpověď byla stejná jako tehdy: "Ano, převezu tě, dáš-li mi všechno co máš."
... KONEC.
Vypište si známky od 1 do 5 a každé postavě přiřaďte právě jednu (1 nejlepší, 5 nejhorší.)
Testík 1 - Řešení
Požádejte někoho, aby určil, který prvek obrázku mu přijde nejvýraznější, sami u sebe to většinou neodhadnete. To je věc, na které vám nejvíce záleží. Tady je klíč:
Slunce - temperament, z hlediska introverze/extraverze. Známkou prvního je skrývání (třeba za mraky, horami či domem), druhého rozsáhlé paprsky a případné "ksichtíky."
Hory - intelekt. Čím vyšší a strmější, tím líp.
Dům - rodina, zejména ta budoucí. Je umocněno různými okny, zahrádkou, kouřem z komína atd.
Had - sex. Komentář netřeba.
Testík 2 - Řešení
Jednotlivé postavy odpovídaly následujícím ... řekněme prioritám.
MM - Moudrost
MD - Láska
P - Peníze
M1 - Dobrodružství
M2 - Morálka
Toliko psychohrátky. Moje výsledky jako obvykle v komentáři.
Testík 1 - Zadání
Do jednoho obrázku během 1 minuty načrtněte: slunce, hory, dům a hada.
Testík 2 - Zadání
MM MD
----------------------------------
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ |P| ~ ~ ~ ~
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
----------------------------------
M1 M2
K "obrázku" nahoře se váže následující příběh: Žila byla na břehu řeky Mladá Dívka (MD), které se velmi líbil Muž 1 (M1) z protějšího břehu. Jí samotné se družil Muž 2 (M2). Dívka se rozhodla pro Muže 1 a šla za Převozníkem (P), aby ji k němu dopravil.
"Samozřejmě že tě převezu," odpověděl Převozník, "dáš-li mi všechno co máš."
Dívka nevěděla, co si s takovým přístupem počít, pročež šla za Moudrým Mužem (MM).
"Mohu ti poradit jen to, abys své rozhodnutí dobře zvážila. Svůj osud ovšem musíš vzít do rukou ty sama," řekl jí ten.
Dívka tedy nakonec poslechla srdce, dala všechen svůj majetek Převozníkovi a vyrazila za Mužem 1. Ten ji přijal a nějaký čas spolu byli šťastni - ovšem jen do té doby, než si on našel jinou.
Dívka z toho byla zničená a vydala se hledat pochopení u Muže 2, o němž věděla, že ji kdysi měl rád. Ten se ale cítil zrazen a její zoufalé city odmítnul. Šla tedy za převozníkem, aby ji převezl domů, ale jeho odpověď byla stejná jako tehdy: "Ano, převezu tě, dáš-li mi všechno co máš."
... KONEC.
Vypište si známky od 1 do 5 a každé postavě přiřaďte právě jednu (1 nejlepší, 5 nejhorší.)
Testík 1 - Řešení
Požádejte někoho, aby určil, který prvek obrázku mu přijde nejvýraznější, sami u sebe to většinou neodhadnete. To je věc, na které vám nejvíce záleží. Tady je klíč:
Slunce - temperament, z hlediska introverze/extraverze. Známkou prvního je skrývání (třeba za mraky, horami či domem), druhého rozsáhlé paprsky a případné "ksichtíky."
Hory - intelekt. Čím vyšší a strmější, tím líp.
Dům - rodina, zejména ta budoucí. Je umocněno různými okny, zahrádkou, kouřem z komína atd.
Had - sex. Komentář netřeba.
Testík 2 - Řešení
Jednotlivé postavy odpovídaly následujícím ... řekněme prioritám.
MM - Moudrost
MD - Láska
P - Peníze
M1 - Dobrodružství
M2 - Morálka
Toliko psychohrátky. Moje výsledky jako obvykle v komentáři.
čtvrtek 4. listopadu 2010
Chromatický test osobnosti
Tento test je podle všeho velmi vědecký, slovy naší 'sorky psychologie "stojí asi dvacet tisíc. Pokud se ještě vydává." Internet ale na první stránce ke slovům "chromatický test" nevyhodil nic ohledně jeho zakoupení, takže si zde dovolím reprodukovat verzi, kterou jsme si zkoušeli ve škole, samozřejmě za použití vlastních zdrojů.
Příprava testu
Budete potřebovat papír A4, nejlépe čistý z obou stran. Hodí se čistý, pořádkumilovní fanatici můžou sáhnout po řádcích či čtverečkách. Dále tužku a obrázek v následující části. Ten zhruba odpovídá původnímu zadání, ale je samozřejmě zkreslený jednak prodlevou v reprodukci a zejména nastavením vašich monitorů. Jednotlivé odstíny barev prý hrají poměrně významnou roli ve vyhodnocení, takže tady přesnost asi trochu utrpí, ale je to pořád lepší než "jaká je tvoje oblíbená barva? Oranžová? Gratuluji, jsi Naruto."
Na papír načrtněte (nejlépe horizontálně) tabulku s čísly 1 až 12. Každému číslu přiřadíte jednu zkratku, nic víc.
Následuje sloupec (maniaci můžou zkusit tabulku) pojmů. Před každým slovem vynechte nějaké místo. Jeden řádek tabulky oficiálně vypadá nějak takto:
Standardní test obsahuje jako slova následující pojmy: radost, práce, matka, samota, minulost, já (sám), děti, útočit, život, otec, zábava, smrt, sex, klid, bolest, kamarádi-ky, úzkost, ticho, hádka, nejlepší žena, vítězství, strach, nuda, lidé, nemoc, nejlepší muž, vzdělání, rvačka, dětství, manžel-ka, hluk, muži, štěstí, nálada, změna, snění, ideální já, milenec-ka, domov, ženy, budoucnost, pracoviště, sny, být první, láska, nadřízený, únava, intimní styk, alkohol.
Vypracování testu
U tohoto testu je klíčová spontánnost. Snažte se tedy nad ničím moc nepřemýšlet a doplňovat věci tak, jak vás zrovna napadají. Jen tím způsobem dostanete nejpřesnější výsledky.
Podívejte se na obrázek a co nejspontánněji seřaďte barvy na něm do číselné tabulky podle oblíbenosti: 1 je "nejhezčí" barva a 12 "nejošklivější." Tady i dále můžete k popisu používat uvedené zkratky.
Dále do trojice políček za slovem (pokud políčka máte; pokud ne, piště prostě do stejné řádky) vypište tři barvy, které byste s daným slovem spojili. Je možné jednu barvu napsat vícekrát, třeba i třikrát. Toto je nejdelší část testu, klidně si nechte čas na rozmyšlenou, ale nesnažte na to jít s nějakou logikou.
Když máte barevné trojice přiřazeny, do prvního políčka (nebo před slovo, proto jsme tam vynechávali místo), daný pojem "oznámkujte." Hodnotí se na celočíselné stupnici 1 až 4, přičemž 1 znamená nejpozitivnější hodnocení, 4 nejvíce negativní.
Hodnoťte opravdu celými čísly, 2.5 nebo 2-3 není hodnocení.
Vyhodnocení testu
Po známkování vypište za trojici "barevných kódů" jejich číselné hodnoty a jejich součty (případně je můžete rovnou sčítat). Příklad:
Do posledního políčka vepište číslo podle následujícího klíče:
Součet 3 až 12 = 1,
Součet 13 až 18 = 2,
Součet 19 až 24 = 3,
Součet 25 až 36 = 4.
Už během této fáze jste asi získali vhled do významu všeho toho přiřazování. Dále můžete:
- seřadit pojmy podle součtů hodnot barevných kódů
- seskupit pojmy se stejnými součty (důležitá je zejména skupina kolem "já (sám)")
- porovnat "známku" vlevo se známkou vpravo.
Prohlášení
Nejsem autorem ani majitelem tohoto testu jako takového, jen zde použité verze barevného kola. Jeho zveřejněním nepřicházím k žádnému zisku, stejně jako by neměl kdokoli, kdo jej odtud vyjme a zveřejní jinde. Pokud máte nějaké oprávněné výhrady k této reprodukci, ozvěte se zde.
Příprava testu
Budete potřebovat papír A4, nejlépe čistý z obou stran. Hodí se čistý, pořádkumilovní fanatici můžou sáhnout po řádcích či čtverečkách. Dále tužku a obrázek v následující části. Ten zhruba odpovídá původnímu zadání, ale je samozřejmě zkreslený jednak prodlevou v reprodukci a zejména nastavením vašich monitorů. Jednotlivé odstíny barev prý hrají poměrně významnou roli ve vyhodnocení, takže tady přesnost asi trochu utrpí, ale je to pořád lepší než "jaká je tvoje oblíbená barva? Oranžová? Gratuluji, jsi Naruto."
Na papír načrtněte (nejlépe horizontálně) tabulku s čísly 1 až 12. Každému číslu přiřadíte jednu zkratku, nic víc.
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
Následuje sloupec (maniaci můžou zkusit tabulku) pojmů. Před každým slovem vynechte nějaké místo. Jeden řádek tabulky oficiálně vypadá nějak takto:
| slovo | --- |
Standardní test obsahuje jako slova následující pojmy: radost, práce, matka, samota, minulost, já (sám), děti, útočit, život, otec, zábava, smrt, sex, klid, bolest, kamarádi-ky, úzkost, ticho, hádka, nejlepší žena, vítězství, strach, nuda, lidé, nemoc, nejlepší muž, vzdělání, rvačka, dětství, manžel-ka, hluk, muži, štěstí, nálada, změna, snění, ideální já, milenec-ka, domov, ženy, budoucnost, pracoviště, sny, být první, láska, nadřízený, únava, intimní styk, alkohol.
Vypracování testu
U tohoto testu je klíčová spontánnost. Snažte se tedy nad ničím moc nepřemýšlet a doplňovat věci tak, jak vás zrovna napadají. Jen tím způsobem dostanete nejpřesnější výsledky.
Podívejte se na obrázek a co nejspontánněji seřaďte barvy na něm do číselné tabulky podle oblíbenosti: 1 je "nejhezčí" barva a 12 "nejošklivější." Tady i dále můžete k popisu používat uvedené zkratky.
Dále do trojice políček za slovem (pokud políčka máte; pokud ne, piště prostě do stejné řádky) vypište tři barvy, které byste s daným slovem spojili. Je možné jednu barvu napsat vícekrát, třeba i třikrát. Toto je nejdelší část testu, klidně si nechte čas na rozmyšlenou, ale nesnažte na to jít s nějakou logikou.
Když máte barevné trojice přiřazeny, do prvního políčka (nebo před slovo, proto jsme tam vynechávali místo), daný pojem "oznámkujte." Hodnotí se na celočíselné stupnici 1 až 4, přičemž 1 znamená nejpozitivnější hodnocení, 4 nejvíce negativní.
Hodnoťte opravdu celými čísly, 2.5 nebo 2-3 není hodnocení.
Vyhodnocení testu
Po známkování vypište za trojici "barevných kódů" jejich číselné hodnoty a jejich součty (případně je můžete rovnou sčítat). Příklad:
| 1 | práce | F | SH | F | --- | 11 | 7 | 11 | 29 |
Do posledního políčka vepište číslo podle následujícího klíče:
Součet 3 až 12 = 1,
Součet 13 až 18 = 2,
Součet 19 až 24 = 3,
Součet 25 až 36 = 4.
Už během této fáze jste asi získali vhled do významu všeho toho přiřazování. Dále můžete:
- seřadit pojmy podle součtů hodnot barevných kódů
- seskupit pojmy se stejnými součty (důležitá je zejména skupina kolem "já (sám)")
- porovnat "známku" vlevo se známkou vpravo.
Prohlášení
Nejsem autorem ani majitelem tohoto testu jako takového, jen zde použité verze barevného kola. Jeho zveřejněním nepřicházím k žádnému zisku, stejně jako by neměl kdokoli, kdo jej odtud vyjme a zveřejní jinde. Pokud máte nějaké oprávněné výhrady k této reprodukci, ozvěte se zde.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
