Rukojeť pisatele, část 2: Kontext

Vítejte v druhé části Rukojeti pisatele, kratičkých článků věnovaných psaní všeho možného, jak to vidí dlouholetý škrabal a cvičený učitel. Dnes slavím dopsání jedné ze svých povídek, která měla být krátká, ale rozjela se víc než jsem čekal... Je to dobře? Špatně? Co když ještě dodám, že jsem jí potom utnul dřív, než jsem měl původně v plánu? Inu, důležité asi je, aby to nikdo, autora nevyjímaje, nepoznal.

Kontextem psaní budeme rozumět věci, které jako autoři komunikujeme, aniž bychom si toho byli až tak úplně vědomi. Zejména když nepíšeme dle předem stanovené osnovy, se kterou jsem se zcela upřímně řečeno nezabýval ani u slohovek (vždycky jsem naspal nejdřív práci a následně doplnil osnovu), promítají se do textu naše současná rozpoložení, čerstvé zážitky a čas od času dokonce necháme někoho, aby nám do toho mluvil.

Podívejme se na to trochu blíže. V zásadě lze rozlišit dva druhy psaní - volné a skriptované, tedy podle daného scénáře. Většina věcí je, jak už to bývá, mixem obojího - člověk má nějakou představu co se bude dít, ale konkrétní průběh situace uzpůsobí probíhajícímu kontextu. Čím volnější je tok myšlenek do psaní, tím více se autorův kontext vlévá do povídky. To je vidět hlavně u některých děl na internetu, kde (často) autorka promítá svá přání a tužby tak očividně, že to jen mírně odlišně smýšlejícího člověka může od četby snadno odradit. Na druhou stranu scénář je systém hrází, které do povídky pustí jen ty city autora, které jsou v daném místě opravdu žádoucí, byť za oběť jisté míry spontánnosti.

Který přístup je správně? Inu, kontext, jak jej definuje tento článek je takovým puncem VAŠÍ tvorby. Způsob kterým plynou slova a myšlenky do značné míry charakterizuje slohový projev člověka. Je dobré, když si jej uvědomíte, chcete-li psaní posunout určitým směrem. Cítíte se příliš rozevlátí? Napište si osnovu! Příliš strozí? Pusťte hrdiny z vodítka!

Perličky D&D

Dobře, není to moc vědecké, ale sem se asi hodí nejlépe. Alernativní reality jsou alternativní reality.

SEP2.9

Klerik: "Vytratíme se za světla půlnoci."

Klerik: "Asi máme návštěvu, někdo to tu v noci obcházel."
Zloděj: "To nevadí, já mám navařeno pro víc lidí."

Zloděj: "Běž si zabít tu krávu. Nejlíp tu, co už jsme podojili, ta už je prázdná."

SEP2 (vykopávkové)


Klerička (Svázaná): "Jdu se mstít! Krokem gejši."

Tatáž klerička (o minotaurovi): "Nepřátelé mých nepřátel jsou moji přátelé. I když jsou to krávy."

Hráčka 1: "7 na Sense Motive."
Hráčka 2: "Na ty dveře?"
Hráčka 1: "Na to ticho."

Válečník (o bratrovi hraničářky): "Ten potřebuje panáka a ženskou."
Hraničářka: "Ten? Spíš panenku a chlapa."

Hráčka paladinky: "Padlo 20! Nevím co dělám, ale je to úžasný!"

Paladinka: "Jednorožec by je nevyléčil?"
Klerička: "Já jsem panna!"
Zloděj doppelganger: "Já můžu bejt!"

Hráč zloděje: "Escape Artist. Utíkám jako minorku."
Hráčka paladinky: "To by měla mít moje postava, ne?"

Rukojeť pisatele, část 1: Text

Vítejte po dlouhé době u článku hodného Knihy všehomíra. Poslední dobou jsem hodně četl i psal, a cítím se tím pádem schopným napsat něco málo slov k pisatelství, jak se mu věnuje vlastně docela dost lidí, ať už své výtvory publikují, nebo ne.

Takové literární dílo je víc než jen text, ale soustřeďme se nejprve na něj a jeho strukturu. V poezii jde o jeden ze základních bodů - konec konců, často když se pídíme po významu toho či onoho verše, nějaký rýpal nám do toho říká "proboha vždyť ten člověk prostě chtěl, aby se mu to rýmovalo." Próza je ale překvapivě podobná. Zatímco příběh je stěžejní, dobrá struktura textu může dělat divy. Podívejme se na to tedy blíže.

Jaké jsou nejznámější poruchy smyslů? Řeší se lidé slepí, co mají signalizaci na přechodech a speciální kostky v chodnících, řeší se lidé hluší, kterým jsou určeny skryté titulky a znakoví mluvčí v některých zprávách. Z toho vyplývá, že zrak a sluch jsou stěžejními smysly lidí, a od toho se odvíjí typy lidského vnímání. Rozlišujeme typy vizuální a auditivní, a, byť to vypadá irelevantně, znalostí této jednoduché typologie můžeme prospět našemu textu. Jak?

Vizuální typ člověka myslí v obrazech. Je schopný si knížku přehrávat jako film, kde vnímá detaily a vykreslení scén. Kromě toho je citlivý na vzhled textu, který čte. Dlouhé bloky ho ukolébávají, někdy dokonce nutí přeskakovat, protože je pokládá za popis scény, kterou si přece umí dokreslit podle svého, takže tak. Zvláště často přeskakuje dlouhé popisy citových rozpoložení postav, protože ty se do obrazového kódu převádějí zvlášť obtížně. Naopak vizuálně založeného člověka upoutají krátké odstavce, které na něj křičí "čti nás, tady se děje akce!" Krátké věty které běží rychle jako okénka ve filmu, a každá představuje posun ve scéně.

Auditivní člověk vnímá knihu jako rozhlasovou hru. Nepotřebuje perfektně vyvedené kulisy, klade důraz na strukturu a provedení dialogu. Představuje si zvuk hlasů, a daleko více než vizuální typ je ochoten se vžívat do postav a pochopit jejich vnitřní rozpoložení, protože pak ví jakým způsobem jsou jejich věty pronášeny. Kde vizuální typ vnímá především tok vět ve smyslu tempa vyznačeného interpunkcí, auditivní čtenář nachází zájem především v různých souzvučnostech. Ocení třeba větu, kde všechna slova začínají na h, protože vnímá nejen význam, ale i zvuk slov, i když zrovna nejde o přímou řeč.

Samozřejmě většina lidí je mixem těchto dvou typů, a mohlo by se zdát, že nakonec lze uspokojit všechny prostě tak, že si budu psát, jak se mi zlíbí. Konec konců, já sám jsem jakýmsi mixem těch dvou, a když se to líbí mně, proč by se to nemohlo líbit ostatním?

Problém je v tom, že svým povídkám, podobně jako ostatním našim věcem, nadržujeme. Někdo teď může křičet, že je vůči své povídce naopak velmi kritický, ale to je jen opačný extrém, kdy na svém díle nedovedeme shledat nic pozitivního jen proto, že si nevěříme.

Rukojeť není všelékem na špatné povídky, je jen přehledem věcí, kterých by si měl být pisatel vědom, když přemýšlí, proč jeho povídka sklízí takové úspěchy, nebo naopak hanu. Není návodem, natož kuchařkou, spíš seznamem nástrojů a přísad. Doufám, že ji jako takovou vezmete a v případě potřeby použijete.

Zapomenutý archiv

Ha! Já věděl, že mi někde nějaké perličky utekly. Teď se objevily v jednom zapomenutém notesu. Bohužel u mnoha chybí autor i kontext... Takže tady je doslovný přepis těch textů, co za to stojí:

"Trocha deště ještě nikoho nezabila. Ne přímo!"

"Nejčastějším výsledkem řešení matematických rovnic je migréna."

Profesorka: Vám to jde nějak dobře, vy jste už na nějaké VŠ byl.
Student: No, na MatFyzu.
Profesorka: A kdy vás vylili? Tipuju druhák.
Student: Já jí dostudoval...

"Rozdíl mezi profesorkou X a profesorem Y je, že na X koukáte jako blbec a ona vám to nadiktuje. Na Y koukáte a on kouká na vás..."

"Spoléháte-li na fakt, že nejlepší věci v životě jsou zadarmo, většinou na to doplatíte."

"Takže se jedná o kombinace tady těch kroužků a čárek. A cože to vlastně dělám? ... No ..."

Cizí student: Prosím vás, jakou teď máte hodinu?
Studentka: Tesaře.

"Matematické kyvadlo je hmotný bod na nehmotném závěsu. Fyzické kyvadlo je brambora na špejli."

"Budeme pokračovat tam, kde jsme začali."

"Jsem jen další z lidí, co oběhnou zemskou osu za jediný den, aniž by při tom vstali z postele."

"Jaká byla písemka? No, Newton na to neměl hodinu a směl opisovat od sousedů."

"Právo tvrdit, že nejsem flexibilní, má jen ten, kdo mě viděl při gymnastice."

"Jdu takhle jednou do obchodu a prodavačka se na mě tak šklebí, tak se ptám 'já jsem vás učila?' a ona 'ne, vy sem chodíte!'"

"Byla to velká řež na poli spekulace."

"Můj mozek je filtr na informace: čiré věci projdou, zachytí se špína."

Matfyzácké praperličky

Při úklidu skříně jsem narazil na prastarý sešit ještě z prváku na univerzitě. A ten, jako všechny mé sešity, obsahuje perličky. Tentokrát bohužel bez kontextu, páč ten si povětšinou už nepamatuju - takže si prostě jen užijte hlášky:

"Co řekl Archimédes, co by nám pomohlo? Těleso ponořené .... no nic."

"Pane Ptáčník, pojďte dobrovolně."

"Jakou znáte ještě polohu rovin?"
"Halabala."

"Krát jedna, lome ... no, vidíte, už ani nedomlouvám."

"Teď je otázka, jaká je odpověď na tu mou otázku."

"Tlačila by nás potřeba - mi připomíná, jestli nechcete přestávku - blíže specifikovat, o čem se bavíme..."

"Za deset minut začne večerníček."

"Další bod podezřelý z extrému je -1."

"Matematická indukce: důkaz místo slibů!"

"Naber mi někde vodu. Studenou!"
"Neboj, z mísy teče jenom studená."

"Jaký je normální tlak?"
"120 na 80."

"Provedeme integraci přes celou bramboru."

Matfyzácké perličky JU, Archivní

Posbíráno ze všech mých blogů:

LS 2009/2010

Hlášky profesorů:
Didaktika Matematiky 3 pro Střední školy:
* A co když jsme derivace ještě nebrali? "V podstatě počítáme také nějaké extrémy, ale nemluvíme o nich."

Fyzika Pevných Látek
* "Tedy ne dál, ale jakoby blíž."
* Po přepočítávání vzorce, přičemž třída odpadla už před půl hodinou: "Dejme tomu, že tohle je dobře. Uvidíme, co se stane dál."

Geometrie 2 pro Střední školy
* "Jsou dvě takové... jedno důležité... celá skupina zobrazení."
* "Tak a teď budeme dělat něco jiného, nebo se z toho... zamotám ještě víc."

Numerické Metody
* "Ne jenom řešením rovnic živ jest člověk."

Pedagogická Diagnostika
* "Dospívání je infekční nemoc, která přejde."
* "Už malé dítě vám nakreslí hlavonožce."
* O obrázkovém testu: "Angličané jsou strašně konzervativní a už ty postavy nemožně oblékli."

Poruchy Chování
* "Tento seminář bude především praktický."
* O koláži na téma moje budoucnost: "Kdybych se zeptal vysokoškoláků, tak by tam ty zámky a vily určitě neměli. Ne z pedagogické fakulty."
* "Buď s ní chce chodit, nebo jí chce ubližovat, to je dost jedno..."

Teoretická Fyzika 4 (Termodynamika a Statistická fyzika)
* "Oni nám tam napíšou to R velké, aby nás, kteří jsme vzdělaní, to mátlo."
* "dU ku dV je... skleróza..."
* "Existuje taková hezká mnemotechnická pomůcka, ale já jsem jí bohužel zapomněl."
* "Udělali maličký Carnotův cyklíček."
* "Já teď ty fáze očísluju, třeba takhle: A, B, C."
* "Mikrokanonické rozdělení pochopí i malé dítě. Kanonické už je trochu složitější a grandkanonické nepochopí... ani velké dítě."
* "Ten binec je homogenní."
* "Vůbec nechci, abyste mi rozuměli..."
* "Jak popelka přebírala, tak šla proti entropii."

Hlášky Studentů:
* O numerických metodách: "Je to jediný předmět v povinně volitelném bloku..."
* "Uklidíme to per partes."
* "Já musím v půl běžet na praxi." "Jo to já musím taky v půl. Na oběd."
* O bimetalech na DFY2: "V tý žehličce je krásně slyšet to cvaknutí, čím to je?" "Pojistka."
* "9 krát 241, kolik to je? Ééé..." "e to určitě není."
* "Nechcete rozsvítit?" "My chceme domů."
* "Hele ta tvoje teorie vůbec nefunguje." "Co?" "Počkej, počkej... Funguje."

ZS 2009/2010

Didaktika Matematiky pro SŠ 2
* "'Formální stránka je to, co mi zbylo ze školy poté, co jsem zapomněl vše, co jsem se naučil.' Co tím mohl myslet?" "Diplom."
* "V praxi je to k ničemu, ale matematik je nadšen, protože to má naprosto přesné."
* "To je průšvih!" "Tos pos*al..." "Co?" "Smazals to mokrou houbou..." (pan 'ktor Leischner nemá rád, když se tabule maže čímkoli mimo suchého hadru)
* "Teď má každá škola úplně jinou úroveň... Nebo některé mají stejnou, která za nic nestojí."

Logika
* "To zapomeneme až příští hodinu."

Pedagogická Psychologie
* (Technik přinesl projektor, o který oba vyučující válčili přes půl semestru) "Nemusel jste paní docentku moc přemlouvat?" "Ne, ona tam není."
* "Jsou dvousetstránkový teorie zabývající se rozdílem mezi stresem a distresem, ale my se prostě budeme zabývat tím stresem. Který je distres."
* "Může na té univerzitě dělat cokoliv... Včetně učení."

Praktikum Školních Pokusů 1
* "Půlku semestru má Tesař, ten má takový obecný kecy, a druhou já, já mám ty kecy konkrétní."

Principy Měřících Přístrojů
* "Dvanáct parametrů? To je málo, musíme si ještě nějaké vymyslet."
* "Kdybyste bruslili, surfovali, nebo jinak klouzali po internetu..."
* (Sor Hucek si stěžuje, že nemohl zaparkovat) "Musíš počkat, až bude po válce míň lidí."
* "Ikdyž si to napíšete všechno, je tam spousta věcí k zapomenutí."
* "Možná vám přivedu živý převodník na ukázku."
* "Žádný, podotýkám ŽÁDNÝ... Ikdyž dneska už by to mohla být pravda."
* "Vezmu chleba, vrazim ho do reaktoru..."

SolidWorks 1
* "Tady je mechanizace, nejdelší budova, aby mohli do šesti učeben zajet s kombajnem až k tabuli."
* (Do telefonu) "Učím, ale to nevadí, co potřebuješ?"

Teoretická Fyzika 3
* "To (fí) není žádná slušná funkce. Je to Diracova delta-funkce."
* "Ten skalární součin musí mít ty vlastnosti, které jsem teď smazal."
* "Všimněte si jedné věci - tedy, zatím si nevšímejte ničeho."
* "Tak a teď zapneme magnetické pole." "Zzzmm..."
* "To je všechno, jen mi dovolte 3 minuty na závěr."
* "No tak to je kočka... Tahle teda vypadá zase jako kůň..."

Základy Pedagogiky
* "Mám na pískovišti dva s lopatičkou, jeden z nich ten písek občas i ochutnává. A jednomu z nich se říká předškolák, a druhému geolog."
* "Pokud vám ta jména nic neříkají, jsme na dobré cestě."

LS 2008/09

DIMS1:
* Student: "Tohle, co jsem si převedl sem, si převedu zase tam."

DISŠ:
* Sudent: "Všichni technici jsou mimo."
"Jak? Nejsou tam, nebo jsou mimo?"

GEOS2:
* "Zrušíme tu řeku. Jako matematici si to můžeme dovolit."
* "Vznikne lomená čára ABCD, která může zobrazovat i různé zvrhlosti."
* "Budeme sestavovat naší matematickou olympiádu v Maďarsku, protože přátele ze Slovenska to vyjde levněji."

MAN4:
* "Kdo už to má? ... Dobře, kdo z těch, co to dělá poprvné, už to má?"
* "Pane kolego, myslete. Hlavou."
* "Ten výsledek berte s rezervou."
* "Bude to jediné rozumné kritérium, které budeme brát."
* Sekretářka: "Omlouvám se, že tě ruším..."
"To nevadí, stejně jsem chtěla napsat něco jiného."
* "Principiálně víme, že to určit jde, na základě vlastností, které nemáte."

OSVS:
* "Povídám povídám pohádku..."
* "Jak se chová každý slušný šílenec."

PRE:
* Studentka: "Zapojili jsme to dobře, ale ono je to špatně."

TFY2:
* "My teď věnujeme několik hodin tomu, abychom tuto jednoduchou záležitost zkomplikovali."
* "To znáte, když se opalujete, taky chcete, aby ten vektor S a sluneční paprsky byly rovnoběžný."
* "Máme tady dvě intenzity: jednu elektrickou, a druhou divnou."
* "Tady se tím nechci zdržovat, nechme to až na zkoušku."
* "To zamnutí rukou vypadá asi takhle: E=E0cos(wt-k.r), B=B0cos(wt-k.r)."
* "Mám to dobře? No to je jedno, já to stejně řešit nebudu."
* "Země ubíhá rychlostí -v směrem k oknu."
* "Je vidět, že skončíme dřív, měl jsem přijít později."
* "Dáme si příklad, ale nebudeme ho řešit."
* "Pivo je spojité, ale čepují ho po kvantech."

Matfyzácké perličky JU LS 2010/2011

Tento semestr byl na hlášky tak plodný, že to už nemůžu vydržet a musím ty nejlepší picky postnout už teď. Je ale pravděpodobné, že se ještě během těch posledních 14 dní něco objeví...

Úvodem: "Tak si tu uděláme nějakou zábavu. Na kytaru sice hrát neumím, ale něco vymyslíme."

Něco pro případné nedorozumění: "Nejasnost druhého druhu je, když studentovi není jasné, co mu není jasné."

Teorie množin v učitelské praxi: "Podle axiomu výběru lze každou množinu dobře uspořádat, tedy i množinu těchto slajdů."

Zásobníková metoda ve školní praxi: "Tohle je ten zásobník těch dětí a tohle ta fronta v jídelně..."

... a dodatek o školním výletě: "Tohle je počet možností, jak se ty děti můžou na těch postelích zpermutovat."

První poznatek o společnosti: "V roce 89 někdo prohlásil, že se budeme všichni milovat, prodávat párky v rohlíku, a vůbec si nebudem lhát."

Druhý poznatek o společnosti: "Vývoj člověka je prý ve spirále, ale když jí dáte nulové stoupání, máte vlastně kruh."

Třetí poznatek o společnosti: "Komunismus byl týden v Táboře. Nejdřív to tam ti mecenáši nanosili do kašny, a pak to ten zbytek rozkrad."

Zákon kolejní kuchyně: "My bychom potřebovali, aby dno toho hrnce bylo absolutně černé těleso. Což se občas stává..."

Dodatek pro labužníky: "Otáčení čokoládou je komutativní."

Čím se zabývá praktický fyzik: "Utáhne manželka radlici?" (výpočet) "Asi ne, to by musela být pořádná."

O Youngově modulu pružnosti: "To E jste si nazývali podle nějakýho chlapa."

O roli telepatie v matematice: "Myslel jsem 8, řek jsem 6 a mělo to být 12."

Errata všech matematických skript do r. 2012: "Studenti si zkusí doma. To je stará informace, to už studenti nedělaj."

Jedna svatá pravda: "Statistika je přesná věda o nepřesných věcech."

Nejlepší matematická metoda: "ATV metoda; ATV ... aby to vyšlo."

... A je jí vůbec potřeba? "Jestli to půjde tímhle tempem, bude se maturitní vysvědčení vydávat zároveň s rodnám listem."

Pochvala referátu: "To vypadá, že jste tu kapitolu i četl."

O vztahu matematiky a společenských věd: "U čtyřstěnu jsou všechny stěny rovnoprávné, žijí v nějakém tom komunismu."

O vztahu matematiky a ekonomie: "Tyto stránky jsou dělaný pro studenty ekonomický fakulty, což jsou lidi matematikou absolutně nedotčený."

Když profesor rozdává studentům bonbóny... "Každý student by si měl z přednášky něco odnést."

Náhodné rozdělení v praxi: "Dejte trojku, ta je horší. Ne jedničku. Trojku! ... Vždyť ono je to stejný..."

Matematická pravda: "Když vy říkáte že Adam je lepší, a vy že Boris je lepší, tak já vám řeknu, že nejvýše jeden z vás má pravdu."

Fyzikální pravda: "Fyzika je výborná, všechno známe, všechno víme, ale praktický příklad tím nejde vyřešit."

Dodatek k fyzikální pravdě: "Všechno co vám vykládám není pravda."

Didaktická pravda: "Mám takovou perfektní přípravu, legrace bude, že to nepřečtu."

Čím se zabývá moderní aplikovaná fyzika: "Plivnu do moře a ve 100 kubících vody ten flusanec najdu."

... a jak to funguje? "Ty přístroje jsem postavil tři. Jeden extra rychlej, druhej, se kterym se dalo měřit..."

A závěrem psychologův přístup k fyzice:
Studentka: "Například vůbec nechápu, proč jsme ve škole museli měřit kyvy."
Profesor po krátké odmlce: "Pro mě je kivi to co se jí..."

EDIT: Na před-předposlední hodině jsem ulovil ještě toto:

Něco k objemu dlaně: "Vezměme rozum do hrsti, tam se nám snad vejde, ne?"

Matematicko-pedagogická úměra: "Začneme o něco dřív, souhlasíte? A skončíme o to dýl."

Loučení: "Děkuji za pozornost a těším se s vámi - s některými i víckrát - na shledanou."